Udatný princ

21.11.2010 21:23

Jednou králi zlí lidé namluvili, že jeho syn ho chce zbavit trůnu. Od té doby na něj shlížel a všelijak ho odstrkoval, až se princi doma znelíbilo a vydal se do světa.
Jak tak po tom světě chodil, uviděl jednou město černým suknem potažené, ze kterého vyjel kočár, tažený čtyřmi vraníky. V kočáře seděla dívka, ustrojená jak nevěsta, ale smutná, v tváři bílá jako její šat.
„Kdo je ta panna a kam ji vezou?" zeptal se princ lidí.
„Je to dcera krále toho města a vezou ji drakovi za ženu. Kdyby ji nedostal, spálí město i celý kraj."
„Což není nikoho, kdo by se mu postavil?"
„Kdyby se takový našel, dostal by od krále princeznu a půl království. Ale do té chvíle se nikdo nepřihlásil."
Na víc se princ neptal. Vyšel vozu vstříc a poručil kočímu: „Zde stůj a čekej! Já se s drakem porovnám!"
Pak namířil k osudnému místu a zavolal. V tu chvíli se zachvěla země, ze skály zavanulo žárem a vyšel drak. Dvanácti hlavami plival oheň a řval, až mráz běhal po zádech.
Princ se nezalekl. Vytasil meč a stínal jednu hlavu po druhé. Při deváté už umdléval, sebral však zbytek sil a vytrval, až srazil poslední. To už ale sotva stál na nohou. Vyříznul ještě dračí jazyky, schoval je u sebe a pak padnul do trávy a nevěděl o světě.
Princezna ho prosila aby vstal, aby se probudil a šel s ní k otci, ale princ spal tvrdě jako zabitý. Když kočí viděl, že zachránce se o odměnu nehlásí, napadlo ho, že by ji mohl shrábnout on. Rychle sebral dračí hlavy i princův meč a obořil se na princeznu: „Jestli neřekneš, že jsem draka zabil já, živa domů neodejdeš!"
Princezna viděla, že není pomoci a tak odpřisáhla, co si přál. Nato ji kočí dovezl domů a žádal slíbenou odměnu. Marně princezna prosila, aby otec svatbu odložil. Ženich byl neoblomný a král mu byl po vůli.
Tou dobou byl už princ ve městě. Když se dověděl o chystané svatbě, hned tušil, co se stalo, zatím co spal. Ohlásil se u krále jak nápadník a žádal o ruku princezny.
„Dceru ti dát nemohu," řekl král, „už je zaslíbena svému zachránci."
„Pak nezbývá, než slib zrušit. Bude to snadné, neboť zachránce je falešný," řekl princ a ukázal dračí jazyky.
Ohromený král dal donést dračí hlavy - opravdu! Jazyky se do nich přesně hodily. Král hned kázal přivést ničemného kočího - ale kdoví, kde už mu byl konec!